Plný název analytu

:

MUTACE A(TA)7TAA V PROMOTORU GENU UGT1A1 (krev)

Název metody pro nálezy

:

Mutace A(TA)7TAA UGT1A1

Synonymum názvu analytu

:

Polymorfismus A(TA)7TAA v promotorové oblasti TATAA genu UGT1A1

Analytický princip stanovení

:

PCR (polymerázová řetězová reakce) prokazující polymorfismus A(TA)7TAA, tj.zvýšení TA repeticí v promotoru genu UGT1A1 z normálních (TA)6 na (TA)7

Jednotky

:

Kvalitativní průkaz (přítomna x nepřítomna)

Vyšetřovaný biologický materiál

:

Plná krev

·       odebírá se

:

Nesrážlivá krev s EDTA (jako na krevní obraz)

·       druh odběru

:

Žilní odběr

·       odebírané množství (ml)

:

5 ml

·       manipulace s materiálem

:

Po odběru uchovávat krev v lednici při 2-80C po dobu 3 dnů, pak je vhodné ji zmrazit na -200C.

·       poznámka

:

Odběr nevyžaduje žádnou speciální přípravu pacienta.

Před vyšetřením je vhodné získat informovaný souhlas pacienta s provedením vyšetření !!!

Dostupnost vyšetření

:

Rutinní (do 1 týdne)

Referenční hodnoty (RH)    (M = muž, F = žena, R = rok, M = měsíc, D = den)

Pohlaví

Věk od

 

Věk do

 

Kvalitativní průkaz

Poznámka

F+M

0

R

99

R

přítomnost

nepřítomnost

Homozygotní nebo heterozygotní forma

 

Molekulární genetika mutace A(TA)7TAA 

Frekvence homozygotů                   10% v indoevropské populaci, 80-95% u Gilbertova syndromu

Frekvence heterozygotů                 40% v indoevropské populaci

Dědičnost                                            Popisovaná autozomálně recesivní i dominantní

Gen                                                       UGT1A1

Lokalizace genu                                2q37

Funkce genu                                       Kóduje syntézu enzymu bilirubin UDP-glukuronosyl transferázy (B-UGT), která                                                                               zajišťuje konjugaci bilirubinu na glukuronid. Dále se účastní na metabolismu                                                                               některých léků.

Metodika                                              Izolace DNA z EDTA krve – polymerázová řetězová reakce (PCR) – elektroforéza na polyakryalamidovém gelu – barvení ethidium bromidem.

Indikační oblast

1.       Gilbertův syndrom (syndrom Gilbertův-Meulengrachtův, benigní juvenilní hyperbilirubinémie, icterus intermittens juvenilis, familiární nehemolytická benigní hyperbilirubinémie)

2.       Diferenciální diagnostika solitární nepřímé (nekonjugované) hyperbilirubinémie, tj.zvýšení celkového bilirubinu při nezvýšení přímého konjugovaného bilirubinu v séru, bez známek hemolýzy a současně normálních hodnot ostatních jaterních parametrů.

3.       Prolongovaný neonatální ikterus

4.       Criglerův-Najjárův syndrom typ I a typ II

5.       Terapie léky metabolizovanými enzymem bilirubin UDP-glukuronosyl transferázou (např.IRINOTECAN užívaný v antitumorózní terapii), kdy zpomalením metabolizmu může dojít k akumulaci a k toxickým projevům.


Klinická charakteristika Gilbertova syndromu

Gilbertův syndrom patří mezi funkční „benigní“ familiární hyperbilirubinémie. Je charakterizován mírným chronickým zvýšením hladiny nepřímého (nekonjugovaného) bilirubinu v séru bez známek hemolýzy a dalších známek jaterního postižení.  Incidence je asi 10% v populaci s převahou u mužů.

Patogeneze - Základem je porušená konjugace bilirubinu v játrech jako důsledek snížené účinnosti enzymu bilirubin UDP-glukuronosyl transferázy, jehož účinnost je asi 30% proti normálu. Podkladem je heterozygotní nebo homozygotní (tj.na jedné nebo obou alelách respektive) forma polymorfismu v oblasti TATAA promotoru genu pro syntézu tohoto enzymu (UGT1A1), kdy dochází ke zvýšení počtu bazí TA (tymin + adenin) z normálních šesti na sedm - A(TA)6TAA na A(TA)7TAA. Jsou popisovány i polymorfismy A(TA)5TAA a A(TA)8TAA a další bodové mutace přímo v exonech genu UGT1A1 (např.Gly71Arg).

Etiologie - U části nemocných jde o geneticky podmíněný defekt (viz.dříve) s popisovanou autozomálně recesivní i dominantní dědičnosti. Časté jsou i sporadické případy s nejasnou etiologií.
Klinický obraz - Onemocnění je diagnostikováno nejčastěji mezi 15.-20.rokem života. Postižení buď nemají žádné klinické obtíže, nebo si stěžují na větší únavu, malou pracovní výkonnost, stavy nevůle, bolestivý tlak v nadbřišku či pod pravým žeberním obloukem. Tyto potíže, včetně hyperbilirubinémie, typicky kolísají se zhoršením po větší psychické či fyzické zátěži nebo v době zátěže organismu (infekce, operace, trauma, stres apod.).

Objektivní nález – Subikterus, výjimečně lehká hepatomegalie, jinak normální nález.

Laboratorní nález – hyperbilirubinémie se zvýšením nekonjugovaného bilirubinu (dvojnásobek normálních hodnot až 100 mmol/l při zátěži) s intermitentním nebo trvalým charakter.

!

 
 


Diagnostika – dnes většinou per exclusionem jiných příčin.

Þ      Průkaz mutace A(TA)7TAA v promotoru genu UGT1A1, která je u 80-95% postižených

Þ      Test hladověním – redukce příjmu energie (nejméně dva dny na 1600 kJ, tj.400 kcal) vede ke zvýšení bilirubinu běžně na dvojnásobek výchozích hodnot

Þ      Test s fenobarbitalem – v dávce 200 mg za den (50-50-100 mg/den) vede ke snížení hladiny nekonjugovaného bilirubinu indukcí enzymatického systému

Prognóza – příznivá, potíže s věkem ustupují

Terapie – není nutná, ani dietní opatření, opatrně s alkoholem.

 

Možnost stanovení diagnózy tohoto onemocnění pomocí molekulárně genetické metody tak může zkrátit           (a možná i zlevnit) diferenciálně diagnostický postup.

 

Základní diferenciální diagnostika typů ikterů

 

Typ

ikteru

Barva moči

Barva stolice

Moč

Sérum

UBG

Bil

Bil nepř.

Bil př.

ALP

GMT

ALT

AST

Hemolytický

normální

tmavě hypercholická

++

0

­

N

N

N

N

N

Hepatální

tmavá

světlejší hypocholická

+

+

­

­

N-­

N-­

­­-­­­

­­-­­­

Obstrukční

tmavá

odbarvená acholická

0

+

N

­

­­-­­­

­­-­­­

N-­

N-­

 

Literatura

1.       Bosma PJ. at al. The genetic basis of the reduced expression of bilirubin UDP-glucuronosyltransferase 1 in Gilbert´s syndrome.NEJM. 1995 Nov 2;333(18):1171-5

2.       Bosma PJ. Inherited disorders of bilirubin metabolism. J Hepatology.2003;107-117

3.       Pirulli D. et al. Rapid method for detection of extra (TA) in the promoter of the bilirubin-UDP-glucuronosyl transferase 1 gene associated with Gilbert syndrome. Clin Chem. 2000;46:129-131

4.       Ishihara T. et al. Role of UGT1A1 mutation in fasting hyperbilirubiemia. J Gastroenterol Hepatol.2001;16(6):678-82

5.       Borlak J. et al. Molecular diagnosis of a family nonhemolytic hyperbilirubinemia (Gilbert´s syndrom) in healthy subjects. Hepatology. 2000 Oct;32:792-5